Osamostatnění dětí - spánek bez maminky ve vlastním pokojíčku

Autorka článku: Iveta Bartošová

Doba, kdy je dítě připravené na přesun do vlastního pokojíčku je velké individuální, záleží na dítěti i jeho rodičích. V jedné rodině nedají na společný spánek v jedné posteli dopustit mnoho let, v jiné mají rodiče rádi svůj klid a i dětská postýlka vedle manželské postele je maximum, co zvládnou. Mnohdy jsou do přesunu nuceni rodiče od ostatních členů rodiny, protože se to tak dělalo dřív, tudíž i dnes by se mělo dítě osamostatnit v brzkém věku. V dnešní době však už víme, že není třeba na samostatnost dítěte spěchat. Jak a kdy to tedy udělat, když potřebujete přesunout dítě do vlastního pokojíčku?

Dítě spí celou noc

Jakmile vám začne dítě spát dlouho noc, pak ho můžete zkusit uspávat v jeho pokojíčku. Ze začátku se může začít v noci budit, jelikož bude najednou v jiném prostředí než je na spánek zvyklé, nicméně po pár nocích by se to mělo srovnat. Pokud by dítě nezvládlo spát ve svém pokoji, pak na to pravděpodobně není ještě připravené a bylo by dobré přesun odložit.

Vzájemně se budíte

Pokud se s dítětem vzájemně v noci budíte, třeba i jen otočením v posteli, pak můžete vyzkoušet přesun. Je možné, že větší klid všem prospěje a noční buzení úplně zmizí. 

Starší sourozenec spí v pokojíčku

V případě, že už máte jedno z dětí přesunuté v dětském pokojíčku, pak k němu můžete dát na noc spát i to mladší. Většinou to funguje, protože mladší dítě není v pokoji samo a nemá tendenci se tolik budit. 

Dítě chce spát ve vlastním pokoji

Nejjednodušší variantou je, když si dítě samo řekne, že chce spát ve svém pokoji. Toho se však nedočkáme v kojeneckém ani v batolecím věku a u spousta dětí ani když už chodí do školky. Pokud si není dítě jisté, pak tam s ním můžete zkusit pár nocí spát, třeba vedle postele na matraci a uvidíte, jak se tam bude dítěti líbit.  

Jen na denní spánek

Jestliže jste se již snažili o přesun a dítě to samo v noci bez vaší blízkosti nezvládá, pak můžete vyzkoušet spaní v pokojíčku na denní spánek, pokud tedy ještě přes den spí. Pokud už nespí, tak můžete zkusit trávit co nejvíce času v pokojíčku přes den. Hrát si tam, číst knížky, malovat si, převlékat se, čistit tam zoubky, pozvat si tam kamarády, aby dítě získalo pocit bezpečí i v této místnosti. 

Ve zkratce

Přesunout dítě do dětského pokojíčku na noční spánek může být náročným úkolem, mnohé děti však překvapí a od první noci lépe spí. O přesun se můžete pokusit, když už dítě zvládne prospat celou noc nebo když se v noci vzájemně budíte a odloučení by vám prospělo. Dále, když spí starší dítě v pokojíčku, pak k němu můžete přesunout i to mladší, případně můžete zkusit spaní v pokojíčku jen na denní spánek, aby si tam dítě zvyklo přes den a bylo tam pro něj bezpečno i v noci. Nejideálnější variantou je, když si dítě samo řekne, že chce spát ve svém pokojíčku, což může trvat déle, než by mnozí rodiče potřebovali. 

Jak to máte s přesunem u vás? Zatím se odhodláváte nebo už ho máte za sebou?